Úvodní stránka » Aktuální informace » 6 let Pacientské rady VZP

Už 6 let se scházi Pacientská rada VZP. Na podnět Koalice pro zdraví VZP umožňuje naprosto demokratický přístup zástupcům pacientských organizací na jednání s vedením VZP. Žádná organizace není důležitější než ty ostatní, bez ohledu na to kolik má členů, nebo závažnosti diagnozy.

Děkujeme všem, kdo se na tomto procesu podíleli.

Zpřístupnění inovativních léků i vyhovující předepisování pomůcek. Pacientská rada VZP za šest let řešila víc než 150 podnětů

17.9.2020

Největší česká pojišťovna už šest let naslouchá hlasu pacientů na své pacientské radě VZP. Foto: koláž ZD

Úhrada moderní léčby nádoru prsu, předepisování respiračních pomůcek či diety u dědičných metabolických onemocnění – to je jen malý zlomek problémů, které se povedlo úspěšně vyřešit díky pacientské radě VZP. Během šesti let fungování rady bylo přitom projednáno víc než 150 podnětů od pacientských organizací, díky nimž buď udělala změny sama pojišťovna, nebo, pokud řešení nebylo v jejích rukou, poradila, kam se obrátit.

„Česká republika byla první, kdo otevřel přátelský dialog mezi pacientskými organizacemi a zdravotními pojišťovnami. Většina pacientských organizací a pojišťoven na západě jsou spíše v averzálním postoji, kdy pacientské organizace s pojišťovnou bojují, místo aby si sedli a řekli si, čeho a jak mohou docílit. To se tady děje,“ říká Jana Petrenko z Koalice pro zdraví, která pacientskou radu VZP koordinuje.

„V rámci platformy jsme schopni vnímat postřehy, zkušenosti a problémy našich klientů, pacientů zdravotnických zařízení, zastoupených pacientskými organizacemi, které jsou na diskuzní úrovni schopny jasně popsat priority a co je trápí, ať už ad hoc problémy, nebo problémy systémové. Ukázalo se, že efektivita pacientské rady je velmi dobrá a že se spousta věcí dá řešit ex ante a ulehčuje tak pacientům se závažnými chorobami život,“ poukazuje ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Pacientská rada funguje tak, že její koordinátorka Jana Petrenko shromáždí podněty pacientských organizací a následně je přepošle VZP, aby se na témata mohla připravit. Při společném zasedání, jehož složení není pevně dáno, pak pojišťovna informuje o tom, zda je možno problém od stolu vyřešit nebo je řešení naplánované, případně že řešení ze strany VZP možné není a jak dál postupovat. Pojišťovna zároveň vysvětluje zástupcům pacientských organizací, jak systém zdravotního pojištění funguje, jaké jsou postupy ohledně úhrad nebo kdo může konkrétní léčbu předepisovat.

„Komunikace je otevřená a partnerská, takže když nám přijde podnět, snažíme se ho vyřešit. Často ho vyřešíme sami tím, že upravíme metodiku, nebo nás řešení přesahuje, a jdeme s ním dál, například na úroveň ministerstva či SÚKL. Podněty jsou velmi pestré, od záležitostí týkajících se úhrady některých přípravků a přístupu k novým terapiím, často se jedná také o pomůcky či organizaci péče. Všechny podněty, které na radu doputují, s kolegy zpracujeme a jsme rádi, když se nám je podaří vyřešit,“ uvádí náměstek VZP David Šmehlík, pod kterého pacientská rada spadá.

„Jasným důkazem toho, že spolupráce je efektivní a je o hledání cesty, ne o hledání důvodů, proč to nelze, je významný pokles právních i mediálních sporů. Když se podíváte do historie, do let 2010, 2011, a budete posuzovat, jaká je reputace pojišťovny, musíte uznat, že se nám daří řešení nalézat tak rychle, že se do sporů nedostáváme, a když, tak velmi individuálních,“ upozorňuje Zdeněk Kabátek.

Zapojení odborníků

Pacientská rada vznikla v roce 2014 a od té doby se schází se zhruba dvakrát ročně. Celkem tak doposud probrala 156 podnětů. V roce 2018 se do jejího fungování promítl nový prvek zapojení odborných spolčeností, který pojišťovně umožnil na podněty lépe reagovat. „Dokonce jsme podněty dokázali promítnout do lepšího řízení nákladů v oblasti lékové politiky, zdravotních prostředků i obecné zdravotní politiky VZP,“ podtrhává Zdeněk Kabátek.

VZP přitom podněty pacientských organizací mnohdy projednává s příslušnými odbornými společnostmi a jde tak i o témata pro pracovní skupinu pro nehrazené léčivé přípravky, která má na starosti tvorbu společných stanovisek VZP a odborníků. Právě časté řešení problému úhrady nové léčby také bylo důvodem, proč pojišťovna skoro před dvěma lety přistoupila k tvorbě metodiky ke schvalování úhrady přes paragraf 16 (psali jsme například zde či zde).

„Pro pacienty je důležitý trend dostupnosti inovativních přípravků. Tam, kde ze začátku byly jen minimalistické možnosti, dochází v poslední době k dynamickému vývoji. Je to například oblast chronické lymfocytární leukémie, kde pacienti chtějí individualizovanou léčbu a hematologové potřebují širší spektrum přípravků, aby mohli šít léčbu na míru,“ popisuje Jana Pelouchová ze společnosti Diagnóza leukémie.

„Měli jsme řadu problémů, které jsme řešili, a mnoho jsme jich skutečně vyřešili. Na základě našich podnětů byla i několikrát upravena metodika VZP. Pojišťovna se nám vždy snažila vyjít vstříc, a když už to nemohla vyřešit, dala nám návod, jak na to. Například jsme usilovali o to, aby děti měly nárok na více než jeden stomický sáček, a dozvěděli jsme se, že to VZP nemůže řešit navýšením, ale je třeba úprava právní normy. V komisi pro kategorizaci a úhradovou regulaci se to pak povedlo prosadit. A takových případů je více,“ říká Marie Ředinová z pacientské organizace zastupující stomiky.

Pacientská rada řešila také přístup k léčbě rakoviny prsu CDK4/6 inhibitory, kterou dnes u VZP mohou čerpat všechny indikované pacientky. Pojišťovna přitom zajistila také nákladovou udržitelnost. Mezi další věci, které se povedlo změnit, patří navýšení úhrady léčby Duodopou u lidí s Parkinsonovou chorobou či rozšíření odborností oprávněných předepisovat některé respirační pomůcky.

Program včasného přístupu k léčbě pro lidi s cystickou fibrózou

Podle Davida Šmehlíka řeší pacientské organizace také genovou terapii, léčbu cystické fibrózy či spinální muskulární atrofie. Tématem jsou také dědičné metabolické vady typu celiakie či fenylketonurie, kde VZP zpřístupnila z fondu prevence úhradu speciálních diet. S odborníky i výrobci se přitom pracuje také na systémovém řešení, jak přístup k léčbě umožnit i menším skupinám s metabolickými dědičnými vadami. Spolupráce s pacientskou organizací pro cystickou fibrózu a zpřístupnění léčby dokonce pomohla k tomu, že Česká republika bude mít program včasného přístupu (early access program, umožňuje přístup pacientů k léčbě před jejím schválením) jako jedna z prvních na světě.

„V původním seznamu jsme nebyli a Česká republika s deseti miliony lidí nikdy nebyla vybrána, i když má jeden z nejlepších přístupů k léčbě. Díky tomu, že tu výborně funguje odborná společnost a pacientská organizace dokázala problém kultivovaně řešit, jsme ale přístup získali,“ popisuje David Šmehlík.

Poslední zasedání pacientské rady VZP se konalo včera v podvečer. Na předchozím setkání, které se konalo 9. března, se řešila například léčba chronické lymfocytární leukémie, léčba konopím či prodloužení čekacích dob na ORL a foniatrii. To souvisí s navýšením úhrady sluchadel a podle dat VZP se tak objednací doba v případě foniatrie pohybovala v průměru okolo tří až čtyř týdnů. Pojišťovna proto už začala jednat se zástupci České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku.

VZP ovšem není jediný stakeholder, který pacientům naslouchá. Spolupráci s pacientskými organizacemi už před časem navázalo také ministerstvo zdravotnictví, při kterém taktéž nyní funguje pacientská rada. Ta má možnost se vyjadřovat k připravované legislativě a její členové zasedají i v některých ministerských pracovních skupinách (intenzivně se podíleli například na kategorizaci zdravotnických prostředků nebo novele usnadňující vstup nových léčiv).

Michaela Koubová

https://www.zdravotnickydenik.cz/2020/09/zpristupneni-inovativnich-leku-i-vyhovujici-predepisovani-pomucek-pacientska-rada-vzp-za-sest-let-resila-vic-nez-150-podnetu/