Úvodní stránka » Péče a zdraví » Lékové audity

Lékové audity zachraňují zdraví pacientů

Když Jana Petrenko v Koalici pro zdraví zvedla telefon, mladý muž na ní rozčileně vychrlil:  „Moje máma bere 18 léku denně, a místo aby ji bylo lépe, je ji čím dál hůř.“ Zlobil se na doktory, kteří ji „špatně léčí“. Po krátké diskusi se ho povedlo uklidnit a zjistit, že paní ani neví, co užívá a od každého lékaře si nechá něco předepsat. A samozřejmě – seznam svých léků si k lékaři nevezme.

Jediné, co mu šlo v pozdním odpoledni poradit, bylo, ať sepíše seznam a zajde do nejbližší lékárny, aby mu farmaceuti vyznačili, které z oněch osmnácti léku mají stejnou učinnou látku a místo aby pacientce pomáhali, tak jí škodí. A ať jdou se seznamem hned ráno k její lékařce.

Těžko říct, kolik je v zemi podobných pacientů. Rozhovor s mladým mužem ale připomněl Janě Petrenko, jak před několika lety v diskusi v poslanecké sněmovně tehdejší europoslanec MUDr. Milan Cabrnoch prohlásil: „Naši pacienti nejsou nedostatečně léčeni, jsou uléčeni k smrti.“

Informace, kolik léků berou pacienti v zařízeních sociální péče nyní shromážďuje Ústav lékového průvodce v projektu Senior. Jeho hlavním úkolem je propojit ošetřující lékaře, geriatry, klinické farmaceuty a ošetřovatelský personál, aby společně rozhodli o co nejoptimálnější farmakoterapii klientů domovů pro seniory.

 

Zjištění jsou smutná. Senioři žijící v domovech sociální péče bývají bezmála předávkováni léčivy. V průměru užívají osm léků, u několika z nich přitom už nikdo ani netuší, proč jim byly kdysi předepsány. Berou také například antipsychotika bez kontroly u psychiatra či léky, které by ve stáří neměli být vůbec předepisovány. A naopak, nedostávají přípravky, které by potřebovali.

Zároveň se tito lidé pohybují na pomezí dvou systémů – zdravotního a sociálního, v Česku tedy v podstatě v zemi nikoho. Není přitom žádným tajemstvím, že jsou často léčeni poměrně distančně a že na ně navštěvující lékař nemá čas. Pro tuto skupinu se proto začal vžívat termín „zapomenutí pacienti“. Jak potvrzuje z vlastní zkušenosti geriatr MUDr. Zdeněk Kalvach, do zařízení sociální péče přijde lékař sporadicky, preskripce se vyřizují po telefonu a jsou podložené bianko recepty a žádankami na pomůcky. Z hlediska veřejného zdravotnictví tak vznikají občané druhé kategorie.

Informace zjistil tým Ústavu lékového průvodce (ÚLP) během projektu Senior, který podrobuje farmakoterapii obyvatel těchto domovů lékovým auditům. Na projektu spolupracuje skupina klinických farmaceutů pod vedením Milady Halačové z Nemocnice Na Homolce a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

„Lékoví auditoři“ dosud navštívili pět zařízení sociální péče, prošetřili medikaci 357 jejich klientů s průměrným věkem 83 let. Vydali celkem 788 doporučení, bez nichž se ale obešlo jen 53 seniorů. „Pacienti v průměru užívali 8,2 léků. To vnímám jako kritickou hranici. V seniorském věku dochází k významným strukturálním a funkčním změnám, a proto by měla být medikace pravidelně revidována,“ upozornila Milada Halačová, vedoucí Oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce. 

Lékové analýzy mají vést k podávání léků, které jsou pro pacienta v jeho situaci nejvhodnější a prokazatelně účinné a ve vhodných dávkách. „Jejich úkolem je také sledovat lékové interakce, nežádoucí účinky a pravidelné revize předepsaných a užívaných léků. To vše by mělo vést ke zjednodušení lékového režimu,“ popsal ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta.

Věk klientů těchto zařízení sociálních služeb se neustále zvyšuje a jejich zdravotní stav se zhoršuje. Většina proto vyžaduje stálou zdravotně-ošetřovatelskou péči. Pacienti senioři vykazují přitom vyšší náchylnost k rozvoji nežádoucích účinků léků, a proto by jejich předepisování mělo být obzvlášť uvážlivé. Tito lidé jsou totiž křehcí – hůře se adaptují na změny, trpí hned několika nemocemi, a proto užívají více léků. Hůře také spolupracují při léčbě. A léky mohou v jejich organismu působit jinak než u mladší populace.  „Nežádoucí účinky léků jsou závažnou příčinou zhoršování stavu těchto pacientů, ztráty soběstačnosti, dlouhodobé ústavní péče a neúčelně vysokých nákladů. Je to plýtvání prostředky,“ upozornil geriatr a internista Zdeněk Kalvach.

„Díky lékovým auditům v domovech seniorů bylo možné získat řadu užitečných dat a potvrdit, že léky jsou často předepisovány a užívány v neprospěch pacienta, v některých případech mohou dokonce závažně ohrozit jeho zdraví a v krajním případě i život,“ zdůraznil PharmDr. Blahuta. Pravidelnou revizí nasazené farmakoterapie u klientů v domovech důchodců tak lze výrazně zlepšit jejich kvalitu života a předcházet řadě zdravotních komplikací či obtíží.

Ústav lékového průvodce hodlá v projektu, jenž si získává stále větší respekt, pokračovat ve spolupráci se SÚKL a Nemocnicí Na Homolce. Letos bude auditovat medikaci klientů v dalších domovech v Praze a na Vysočině, pro rok 2018 se již hlásí první domovy především z Jihočeského kraje. „Rozběhnout by se také měl pilotní projekt kontinuálního sledování účelné a bezpečné farmakoterapie v multidisciplinárním týmu v domově Palata v Praze,“ popsala ředitelka ÚLP Ivana Plechatá.

Audity jsou dobrovolné, všichni klienti poskytli informovaný souhlas s nahlížením do jejich zdravotnické dokumentace, jíž poskytl jak praktický lékař, tak i ošetřovatelský personál. „Klinický farmaceut nemůže do medikace zasahovat bez ošetřujícího lékaře. Naším primárním partnerem je lékař, pacient až sekundárním,“ zdůraznila Halačová. 

Ústav také provozuje elektronickou poradnu o lécích pro pacienty a pro lékaře. Ve spolupráci s odbornými společnostmi chce tým také připravit metodické postupy sledování farmakoterapie v sociálních zařízeních. Plánuje také zavést certifikát „zařízení bezpečné a účelné farmakoterapie“.

„Je to výborný projekt, ale neřeší problémy pacientů v domácí péči. Dokud nebudeme mít elektronickou dokumentaci a recepty, jde pravděpodobně o tisíce pacientů, kteří berou nesprávné léky a místo aby se léčili, škodí si. Nechápu proč Česká lékařská komora tak urputně proti elektronizaci bojuje, když už nyní lékaři komunikují s pojišťovnami přes internet,“ říká Petrenko.

Ale ministerstvo zdravotnictví již na výtky komory nedbá a nechce podruhé povinné eRecepty odkládat. „Elektronická preskripce bude od 1. 1. 2018, zákon hovoří jasnou řečí. Vždyť lékaři se budou muset hned vzápětí, od března, připojit i k EET,“ zdůraznil ministr Miloslav Ludvík.

 Marcela Alföldi Šperkerová, pro Koalici pro zdraví

Použití tohoto článku je bezplatné. Prosíme jenom o informaci na info@koaliceprozdraví.cz kdy a kde jste ho použili.


Doplňujici informace k článku:   https://www.koaliceprozdravi.cz/rubrika/pece-a-zdravi/

 

Co je elektronický recept

  • Je to vlastně čárový kód, který lékař pacientovi může při vytisknout nebo poslat emailem anebo na mobilní telefon. V lékárně jej přečtou prostřednictvím čtečky čárových kódů.

  • Předepisování léků se díky eReceptu zjednoduší: například chroničtí pacienti nebudou muset pokaždé, když jim jejich léčiva dojdou, jít za lékařem jen kvůli převzetí receptu. Podobnou službu využijí i lidé, kteří cestují po ČR a zjistí, že si zapomněli vzít s sebou své léky.

  • Lékař bude rychle vědět, jestli si lék pacient vůbec v lékárně vyzvedl.

  • Každý pacient bude mít k dispozici svůj vlastní Lékový záznam – přehled o léčivech, které mu byly předepsány včetně informace o vyzvednutých léčivech. Získá i informaci, zda dosáhl ochranného limitu na doplatky za léky.

  • Pokud tento záznam pacient lékaři ukáže, může se vyhnout duplicitnímu předepsání totožného přípravku, a bude možné předcházet nežádoucím lékovým interakcím. Lékař také bude moci s pacientem probrat, jak dodržuje nasazenou léčbu.   

  • Elektronický recept také eliminuje nebezpečí záměny léku v lékárně a nebude ho možné padělat.

  • Zdravotní pojišťovny získají díky elektronizaci dostupné informace o předepsané medikaci a současně i o výdeji léčiv. D

  • Elektronizace receptů by měla vést racionálnímu vynakládání prostředků ze zdravotního pojištění, případně k úsporám díky omezení duplicit či potlačení nežádoucích interakcí

         

Další informace k článku:

Čtvero antihypertenziv na tlak 90/60

Z bezmála osmi set vydaných doporučení v rámci lékových auditů se jich nejvíce týkalo léků, u nichž nikdo nebyl schopen dohledat indikaci, proč je pacienti užívají. To klinická farmaceutka označuje za důkaz, že k přehodnocování medikace vůbec nedochází. „Uvedu příklad: není výjimkou pacient s tlakem krve 90/60 a kombinací čtyř antihypertenziv (léků na vysoký krevní tlak), která užívá historicky z dob, kdy byl o dvacet let mladší, aktivní a běhavý,“ popisuje Milada Halačová, vedoucí Oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce. Řádově stovka problematických preskripcí se týkala nevhodných dávek. U seniorské populace musí být totiž zcela jinak nastavené než u lidí ve středním věku.

Hned dva problémy se objevují u statinů, léků na cholesterol: v primární prevencí jsou užívány ve zbytečně vysokých dávkách, a naopak zapomíná se na ně v sekundární prevenci u pacientů po akutních koronárních syndromech.

To, že je senior křehký a náchylnější k rozvoji nežádoucích účinků ještě ale neznamená, že by mu měla být upírána nějaká terapie. V jeho medikaci přitom často chyběly léky s jasně prokázaným účinkem a v indikaci důležité. Například pacient po čerstvě zaléčeném akutním koronárním syndromu nedostal kyselinu acetylsalicylovou, přitom jde o lék za pár korun, který je zásadní pro jeho prognózu. Jiní pacienti zase nejsou zajištěni antikoagulací (léky na srážlivost krve) např. v diagnozách fibrilace síní apod. „Dále jsme viděli sporadicky Vigantol, vitamín D, či kalcium, jako prevenci osteoporózy,“ pokračuje klinická farmaceutka ve výčtu negativ.

Další velkou problematickou skupinou jsou nežádoucí účinky léků. U seniorů se vyskytují ve 20 až 40 procentech případů, u populace středního věku je to až čtyřikrát méně často, a proto je nutné je cíleně vyhledávat. Tým klinických farmaceutů vydal také zhruba stovku doporučení k laboratornímu vyšetření. „Nebylo výjimkou, že z preventivních důvodů byl pacient vyšetřen naposledy před pěti lety, a pak už se jenom řešily akutní problémy jako infekce močových cest, dýchacích cest a podobně,“ doplňuje Halačová.

Občané druhé kategorie

V rozmezí let 2011 až 2025 zestárne početná poválečná tzv. babyboomová generace. Zažíváme tak nejvyšší nárůsty lidí v seniorském věku, a to zhruba o 55 – 60 tisíc ročně ve věkové skupině 65 let a více. „Geriatričtí pacienti mají své zcela specifické medicínské problémy a potřeby, které naše zdravotnictví příliš nerespektuje a jejich stav mnohdy i v dobré víře a vůli zhoršuje. Výzvy jsou výrazně organizačně politické, jde o dostupnost potřebné zdravotní péče včetně účelné farmakoterapie pro specifické skupiny občanů, k nimž typicky patří lidé v ústavní péči, ale i mnozí senioři žijící v doma,“ zdůrazňuje Kalvach.

Ústavní lékaři byli zrušeni politickým rozhodnutím, přitom situace v těchto zařízeních se v posledních letech dramaticky proměnila. Není pravda, že v domovech pro seniory žijí šťastní zdraví lidé, kteří se věnují ochotnickému divadlu. Žijí tam 90tiletí nemocní lidé, velmi často nepohybliví, kteří užívají řadu léků. Nejsou to lidé ve stabilizovaném stavu, imunní vůči všem chorobám, ale jejich stav kolísá a nemoci se zhoršují. A nikdo neví, kdo nese odpovědnost za jejich stav.

Kalvach české zdravotnictví přirovnává k ementálu. Je to skvělá hmota, v Česku existuje řada světově špičkových pracovišť, ale mezi nimi jsou díry. U ementálu čím více děr a čím větší, tím lépe. „U zdravotnictví je to bohužel naopak. Křehcí lidé mizí v černých dírách negativních kompetenčních konfliktů a drahých úspor,“ zdůrazňuje. Nutně proto potřebujeme zásadní odborně politické řešení, které bude nadrezortní, eticky obhajitelné a ekonomicky udržitelné.

Marcela Alföldi Šperkerová, pro Koalici pro zdraví,

 

Přidat komentář

Zvýrazněné položky jsou povinné.

Aktuální informace

14.6.2017

Iluze pro voliče

archiv

 

Poslanecká sněmovna 18. února 2011