Úvodní stránka » Aktuální informace » Zápis z pacientské rady VZP 4. řijna 2017

 

ZÁPIS Z JEDNÁNÍ PACIENTSKÉ RADY VZP

2/2017, dne 4. 10. 2017

 

Přítomni za VZP P. Honěk

Za Koalici pro zdraví J. Petrenko

Hosté: dle jednotlivých bodů programu

 

1) Mgr. Michal Šimůnek (zastoupen J. Petrenko) , Společnost C-M-T, z.s.,

Hereditární neuropatie Charcot-Marie-Tooth je nejrozšířenější druh dědičné neuropatie.

CMT vede postupně k plné invaliditě pacientů. Kauzální terapie pro pacienty s CMT dosud neexistuje. Nabízí se pouze léčba podpůrná, tj. rehabilitace a přiměřená tělesná aktivita k udržení svalové síly a vytrvalosti. Cílem rehabilitace je udržet co nejlepší kvalitu hybnosti a stability při stoji a chůzi, udržení dobré tělesné kondice a funkce kardiovaskulárního aparátu.

Pacienti s nemocí Charcot-Marie-Tooth mají nyní možnost jezdit na komplexní lázeňskou léčbu v délce 28 dnů, a to každoročně. Indikace VI/2, která se na naši chorobu vztahuje, zároveň umožňuje prodloužení tohoto základního pobytu o další dny.

Nikde však není uvedeno, jaké důvody mohou k takovémuto prodloužení vést, je pouze stanoveno, že prodloužení navrhuje lékař předmětného lázeňského zařízení a schvaluje ho revizní lékař zdravotní pojišťovny klienta.

Z praxe lázní dle informací našich členů vyplývá, že lázně k možnosti prodloužení přistupují rozdílně a s různými výmluvami možnost prodloužení odmítají. Často jako důvod neprodloužení uvádějí velké množství návrhů a malou kapacitu, jindy že nárok na prodloužení mají pouze pacienti po úrazech, a nikoli osoby s chronickými nemocemi. Odvolávají se často na informaci, že VZP (její revizní lékaři) pacientům s chronickým onemocněním, jako je i CMT, lázeňskou léčbu o týden neprodlužuje.

PH: Délka lázeňského pobytu je dána indikačním seznamem, který má stejnou právní sílu jako vyhláška. Prodloužení lázeňské péče pro chronicky nemocné není přesně nastaveno, Ošetřující lázeňský lékař musí potřebnost prodloužení léčení odůvodnit a revizní lékař pojišťovny schválit, což se děje na základě individuálního posouzení na základě zdravotního stavu pojištěnce. Jedná se o případy, kdy k dosažení terapeutického maxima je nezbytné a účelné prodloužit lázeňskou léčebnou rehabilitaci nad rámec standardní délky. V případě lázeňské péče u chronických nemocí, je prodloužení nad rámec zákonem definované lhůty relevantní de facto pouze v případě, kdy vzhledem k akutnímu onemocnění/indispozici krátkodobě v průběhu pobytu nemohl pacient čerpat procedury.

 

2) Jana Pelouchová, CML

Spolek Diagnóza leukemie v souladu s názorem odborné skupiny ČSCLL poukazuje na skutečnost, že pacienti s chronickou lymfocytární leukemií (v 7 případech) byli zamítnuti VZP v indikaci léčby venetoklaxem (přípravek VENCLYXTO) na žádost dle §16 poté, co vyčerpali veškerou dostupnou terapii.

Pacientská organizace se tímto zasazuje o kladné posouzení léčebných možností nových přípravků jako je venetoklax s ověřenou účinností, bezpečností a schválenou indikací.

PH: Indikace uvedeného léku nesplňuje kritéria §16, jelikož se nejedná o výjimečnou situaci, ale o standardní situaci a to konkrétně zde o úhradu léčebného přípravku po selhání jiného doposud nehrazeného léčebného přípravku. VZP ČR si je však této problematiky vědoma a proto přistoupila k jednání s Odbornou společností. Závěrem těchto jednání bylo nastavení specifických kritérií, díky kterým bude možné posoudit léčbu tímto přípravkem v konkrétních případech jako jedinou možnou variantou léčby.

 

3) Bc. Anna Arellanesová, ČAVO

Soustředěné na klíčová problematická místa procesu žádosti pacienta o úhradu péče v zahraničí v případě, že se jedná o vzácné onemocnění:

Je zajištěno, že VZP žádá pro posouzení žádosti posudek externího revizního lékaře specialisty, který zná dané velmi vzácné onemocnění?

a) Jaké dokumenty požaduje VZP pro doložení situace, že se jedná o vzácné onemocnění a ještě v rámci toho onemocnění o velmi vzácný případ a z toho důvodu není v ČR odpovídající zdravotní péče dostupná? Jaký konkrétní dokument případně formulaci VZP požaduje?

PH: V každém případě žádosti o plánované zdravotní služby v zahraničí je, pokud se týká medicínské dokumentace, nezbytné předložit podrobnou lékařskou zprávu odborného ošetřujícího lékaře (plně kvalifikovaného pracoviště pro danou odbornost) v ČR. Tato by měla obsahovat informace o základní diagnóze, o průběhu a léčbě onemocnění, o aktuálním zdravotním stavu žadatele a v neposlední řadě stanovisko ošetřujícího lékaře k požadované léčbě v zahraničí, tedy zdůvodnění, proč mají být požadované zdravotní služby čerpány v zahraničí (důvod, proč je, příp. adekvátní zdravotní služby, nelze čerpat v České republice). Nutné je samozřejmě také doložit informace o požadované léčbě. Tuto dokumentaci následně komplexně (tedy s posouzením nutnosti absolvování dané léčby v zahraničí) posoudí po odborné medicínské stránce revizní lékař specialista VZP ČR pro danou odbornost. Na základě veškerých obdržených podkladů pro rozhodnutí (dle požadavků uvedených ve formuláři žádosti) a s přihlédnutím k  odbornému stanovisku revizního lékaře - specialisty  pak o žádosti rozhodne po právní stránce ředitel právního odboru.

 

b) Jaká jsou pravidla a kritéria pro rozhodování VZP o souhlasu s plánovanou péčí v zahraničí? Proč je v situaci, kdy jde o velmi vzácné onemocnění diskutována otázka stability, progrese, regrese onemocnění?  Jeden z argumentů pro zamítnutí žádosti byl, že stav pacienta je stacionární (navzdory tomu, že dle výsledků NMR dochází k progresi) a proto není konzultace potřeba. Existuje tedy pravidlo, že je možné souhlasit s plánovanou péčí v zahraničí pouze, když dochází ke zhoršení zdravotního stavu?

PH: Pravidla pro rozhodování se opírají o platnou legislativu, zejména evropská koordinační nařízení č. 883/2004 a 987/2009, § 16 zákona č. 48/1997 Sb. Souhlas s úhradou plánovaných služeb v zahraničí je tedy udělen, pokud se jedná o zdravotní služby hrazené z českého veřejného zdravotního pojištění a nedostupné pro daného žadatele (pacienta) v medicínsky ospravedlnitelné době na území ČR (tyto dvě podmínky musí být splněny kumulativně). V případě, že je požadována úhrada zdravotních služeb, které jsou z veřejného zdravotního pojištění nehrazené, je možné ve výjimečných případech péči uhradit, pokud se jedná o jedinou možnost z hlediska zdravotního stavu pojištěnce a dá k této léčbě souhlas revizní lékař pojišťovny. Tento souhlas revizního lékaře není nutný pouze v případě, že léčba nesnese žadatelově případě odkladu. Rozhodováno je pak o žádostech o plánovanou péči v zahraničí ve správním řízení, tedy dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění.

 

 

4) Blanka Rubínová, Celiaci

a) Platí, že od příštího roku budou moci na Mořského koníka i děti s celiakií?

PH: Ano platí, pokud bude LOP MK pořádán. V tuto chvíli sice bylo uzavřeno výběrové řízení, doposud však nebyla uzavřena smlouva a není tak možné jednoznačně garantovat konání zájezdu. Pokud by tomu tak byl, děti s celiakií budou jezdit s ostatními dětmi a budou mít dostupné vhodné stravování pod dohledem dietní sestry.

 

b) Budou i v příštím roce podporováni příspěvky na bezlepkovou dietu děti a studenti s celiakií ve stejném rozsahu jako dosud?

PH: Příspěvek v nezměněné výši je zahrnut do Plánu klientských programů hrazených z fondu prevence na rok 2018. Plán však musí být schválen Správní Radou v rámci ZPP 2018, v tuto chvíli tedy nelze jeho proplácení garantovat.

 

c) V jakém případě je možné, aby revizní lékař schválil úhradu Nutridrinků u dětí (nebo i u dospělých)?

PH: VZP ČR (částečně) hradí z veřejných prostředků potraviny pro zvláštní lékařské účely (tzv. PZLÚ, např. zmíněný NUTRIDRINK) všem pacientům vážně ohroženým podvýživou bez ohledu na primární onemocnění.  Dále rovněž platí, že potraviny jako doplněk, tedy pro částečnou náhradu výživy, tzv. sipping, mají indikační omezení (které má posoudit u konkrétního pacienta předepisující lékař) úhrady následující:

 

Potraviny pro zvláštní lékařské účely jsou hrazeny úměrně k příjmu běžné stravy, max. do limitu 600 kcal/den, jako doplněk stravy u anatomické či funkční poruchy vedoucí k nedostatečnému příjmu potravy, pokud trvá déle než 10 dní či neumožňuje příjem větší než je 75 % potřeb nemocného. Současně musí jít o nemocného s jasným rizikem rozvoje komplikací souvisejících s nedostatečnou výživou. To se týká nemocných, kteří mají již rozvinutou podvýživu, kdy BMI je pod 18,8 nebo nechtěný váhový úbytek představuje víc jak 5 % za poslední měsíc či více jak 10 % za poslední 3 měsíce. Onkolog tyto potraviny pro zvláštní lékařské účely předepisuje k úhradě při platnosti výše uvedených kritérií podvýživy pouze v případě časové a místní nedostupnosti nutriční ambulance, maximálně po dobu 4 týdnů na základě provedení nutričního screeningu dle dotazníku Pracovní skupiny pro nutriční péči České onkologické společnosti (PSNPO) s výsledným skóre 2,3, nebo 4 řádně zaznamenaného ve zdravotní dokumentaci.

 

5) Arch. Milan Jíša (zastoupen J. Petrenko), Spolek Kolumbus

a) Dojde v příštím roce k navýšení cen léků pro duševně nemocné?

PH:V případě léčiv pro pacienty s duševním onemocněním VZP ČR zajistila bezdoplatkové varianty léčiv například ve skupinách antidepresiv. Tato snaha bude i nadále pokračovat v roce nastávajícím.

 

b) Dojde k úhradám rozšířených ambulancí, center duševního zdraví (po vyčerpání evropských zdrojů), ambulantních a sociálních sester?

PH: V tomto ohledu je nutné obrátit se na Ministerstvo zdravotnictví a Odbornou společnost

 

c)Vytvoří se ekonomické zázemí pro preventivní kampaň zdravého životního stylu pro duševně nemocné?

PH: K odpovědi na tento dotaz je kompetentní Ministerstvo zdravotnictví.

 

d)Mají psychicky nemocní pacienti nárok na lázně a jak často? Je pravda, že psychiatři jsou pojišťovnami motivováni k nepsaní lázní vůbec?

PH: Lázeňskou léčebně rehabilitační péči lze hradit z prostředků veřejného zdravotního pojištění v případech:

  • psychózy ve stádiu remise, a to v přímé návaznosti na hospitalizaci na lůžkovém psychiatrickém oddělení nebo při soustavné ambulantní péči jako alternativa následné lůžkové psychiatrické péče po každé exacerbaci,

  • těžké neurotické poruchy a jiné nepsychotické poruchy, pouze v přímé návaznosti na hospitalizaci na lůžkovém psychiatrickém oddělení nebo při soustavné ambulantní péči jako alternativa následné lůžkové psychiatrické péče po každé exacerbaci.

 

e) Zrovnoprávní se duševně nemocní s ostatními postiženými? Budou mít také přístup ke kartám ZTP? Budou pořád posuzováni podle stejných kritérií jako tělesně postižení?

PH: Oblast ZTP nespravuje VZP ČR ale ČSSZ. Doporučuji se obrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí.

 

Aktuální informace

14.6.2017

Iluze pro voliče

archiv

 

Poslanecká sněmovna 18. února 2011